... ale narozdíl od mých jiných výtvorů, tenhle pořád tak nějak platí...

Když máš pocit, že samota tě svírá,

nevzdávej se. Náděje neumírá.

Když se v smutku topíš, nemáš proč dál žít,

nezapomeň: přítel může blíž, než myslíš, být.

Ani nevím, proč to sem píšu. Možná proto, že poslední dobou si víc než kdy jindy uvědomuji, že kamarády a přátele mám, díky Bohu, skutečně všude kolem sebe. Stačí zvednout hlavu a rozhlédnout se... Věřte tomu. Někdy se vám může zdát, že se na vás všichni vykašlali a nikdo vás nechce, ale není to tak. U mně to bývalo spíš vlastním přičiněním, sama jsem si namlouvala, že jsem osamělá, ale nebylo to tak. Teď to vím. A nic si už nenamlouvám. Jsem vděčná, že mám svoje kamarády a přátele. A vím, že je mám :-)

God save the Queen! God save all of you!