Je to tak. Náš poslední úkol na filosofii... Ještě pár vyučovacích hodin a bude konec. Už žádná filosofie. Svaťák. Učení. Maturita a nazdar.

Zadání úkolu znělo: vyberte si nějaké téma, které jsme spolu probrali a které vám nějak pomohlo v životě. Napište o tom jak.

No... to co jsem napsala, je slohově úplně strašný. jen na to kouknu a vidím jedno ukazovací zájmeno vedle druhýho... přijde mi, že stylově se to hodí víc na blog než do hodiny filosofie... a tak jsem si řekla proč ne. Hodina filosofie už to nějak přežije a tady na blogu to bude pěkný :-) takže tady to je:

Prolistovala jsem celý sešit filozofie, všechny poznámky, které z těch dvou let mám, a hledala jsem něco, co mi v životě pomohlo. Nic jsem nenašla. Samozřejmě, že jsem narazila na různé myšlenky, které ve mně řekněme vzbuzují sympatie, ale netroufám si tvrdit, že existuje jedno konkrétní téma, jehož probrání zlepšilo můj život. Nicméně jsem došla k závěru, že si přeci jen něco do života odnáším.

Výuka filozofie mi totiž pomohla v jednom podstatném směru, a to že prostě a jednoduše posunula úroveň mého myšlení a schopnosti chápání o něco výš. Zvláštní, ale vážně to nějakou změnu způsobí, když se dva roky snažím vcítit do ne zrovna jednoduchých myšlenkových pochodů všech těch pánů a pochopit, co vlastně chtěli říct a proč. I mozek, stejně jako každá jiná část lidského těla, se dá trénovat. I mozek to někdy bolí, ale naštěstí už chápu, že se ta trocha námahy vyplatí. Jsou chvíle, kdys si v kostele při kázání říkám: Jak tohle mohou chápat lidé, kteří neměli to štěstí chodit na hodiny filozofie, kteří nemají trénované mozkové závity, aby dovedli myšlenky takové hloubky pojmout. To, že i oni to chápat můžou je jiná věc. Ale já mám radost, že můžu chápat věci lépe a hlouběji, než bych je chápala dřív, že snad umím najít více úhlů pohledu, jak se nějakou skutečnost podívat, že mohu lépe chápat druhé lidi a to, co se snaží říct, tudíž když pochopím jejich pohnutky, nebudu je zbytečně odsuzovat, nebo jim budu umět lépe pomoci.

Tak v tom mi filozofie pomohla. Jen se bojím, že až už hodiny filozofie nebudou, moje myšlení zase o ten cvik přijde. Nezbývá, než se sama snažit mu v tom zabránit.