Aaaa, už jsem tu zas! Tentokrát konečně s povídáním o Ultimate Tour (2006)! Mám pro vás připravenou spoustu řečí, ale taky 3, slovy tři, videa! Abyste mohli alespoň trochu zakusit, jaký ten jejich návrat před publikum byl. Za tímto článkem se skrývá docela hodně času, sledování, poslouchání, analyzování... apod., takové ty blbůstky okolo... Ale hlavně, že už je to tady!!! :)


Ještě to ale lehce nadloužím (vážně, ty články poslední dobou dělám nějaký dlouhý...) a přihodím jeden aktuální obrázek a jednou větou ho popíšu: Minulý týden, ve čtvrtek 24.3. jsme vyhráli, chci říct, Take That vyhráli v Německu hudební cenu Echo v kategorii Nejlepší zahraniční skupina. Jupíííí!!! :)) Gratulujeme, pánové!

zleva: Jason Orange, Robbie Williams, Howard Donald, Gary Barlow, Mark Owen


Nyní, ale zpět do roku 2006. Nahlédla jsem trochu do archivu svých článků a zjistila, že o Ultimate Tour už jsem nějakých pár slov ztratila. Zřejmě jsem v té době netušila, že o ní budu chtít psát zvlášť, jinak bych si to našetřila. Nechci se příliš opakovat, ale pro jistotu zopakuji základní: Nápad na re-union tour se zrodil po natočení dokumentu "Take That for the Record." Jak hoši vyprávějí v rozhovorech z té doby, napadlo to Marka, Howarda a Garyho, když byli trochu posedět... :D Zavolali Jasona, ať přijede. Ten než dorazil, tak oni dali pár dalších drinků... No, myslím, že si to umíte představit :D Jay, jako jediný střízlivý, k tomu přišel trochu jako slepý k houslím a dost se taky zdráhal do toho jít. (On jediný z nich za těch 10 let mezitm nedělal nic spojeného s hudbou.) Nakonec zvolil, co se v tu chvíli zdálo jako menší ze dvou zel (jít do toho X vycouvat těsně před tiskovkou) a zvládl to, borec! (Všimněte se, jak jsem úplně objektivní a nestranná;) Když se tedy rozhodli, že ANO, už nebylo cesty zpět. Začala práce, která zahrnovala inspirativní výlet do Las Vegas, shlednutí toho jak vystupovali dřív... a hodně hodně vymýšlení, jak to udělat, aby po deseti letech, s těmi samými písničkami nevypadali úplně trapně. Šlo o to použít prvky toho, co dělali tenkrát, ale výsledek aby byl vyspělejší.

Tak co bych o tom koncertě napsala... Asi to budou takové osobní postřehy, místy možná s nějakým přesahem. Určitě se hodí říct, že pro mě byla Ultimate Tour docela důležitým prostředkem, jak jsem poznala spoustu těch písniček z 90. let, jak se mi ty písničky zalíbily, aniž bych u toho musela koukat na původní videa, která by mě (zvlásť některá) mohla docela odradit :D Budu vynechávat, co nestojí za zmínku, nebo čemu se později dostane zvláštní pozornosti (viz budoucí srovnávací články apod.)

Takže: Začátek předznamenává to, o čem už jsem se zmiňovala tenkrát v tom článku (i je tam video), tj. přivádí na scénu ten uměle vytvořený boyband. Je to dramatické, mráz po zádech běhající (to se asi nedá použít jako přívlastek, co :D ) a pak se to stane! Jsou na jevišti, jsou skuteční: Howard, Gary, Mark a Jason! A stadion exploduje! Musíte si uvědomit, jak se ti diváci (divačky) cítí. Take That, to je to někdo, koho jako malé naprosto zbožňovaly, kdo byl velkou a důležitou součástí jejich života, kdo jim přinesl spoustu krásných zážitků, nových kamarádů... A teď po 10 letech je znova vidí!!! That's what I call affection! A jak začnou zpívat první písničku,  já jen s úsměvem sleduji, že ti 4 na tom jevišti už nejsou žádní klučíci, ale dospělí lidé :)

A hned druhé písni věnuji trochu víc pozornosti. Jmenuje se Pray, a i když jsem ji tenkrát neznala, hned na mě udělala velký dojem. Co naplat, je to prostě dobře napsaná věc, Gary.  Je z roku 1993 a byl to jejich první no.1 singl. I z reakce publika je patrné, že ta písnička je hodně zvláštní a důlěžitá. Moje dojmy? Take That berou svůj zpěv hodně vážně, rozhodně se soustředí a neflákají to. Publikum zpívá, a to hodně hodně nahlas :)  Mají tam u toho kousek nějaké té původní choreografie (proper boyband dance routine:) a nejvíc se mi líbí, jak je vidět, že Jason si ten tanec naprosto užívá celou svojí osobností, až do konečků prstů! Diváci z toho všeho byli nesmírně nadšení a skoro se mi až zdálo, jako by tomu TT nemohli uvěřit, že je to skutečné. Vnímají tu energii a radost z toho davu a na konci se zdají takoví jakoby překvapení, nebo ohromení a nějak se to snaží pochopit a přijmout :) Takže si ušetříme původní klip, který je poněkud... bez košilí, v plavkách, na pláži... :D  prostě hlavně, aby se to líbilo mladým dívkám. a chlapcům... Tudíž využívám příležitosti a představuji Pray ze živého koncertu z roku 2006.

Přeskočíme několik písní... Nebojte, dostanou svůj prostor v pravý čas. Jenom k nim řeknu, že se tam TT mimojiné chopí hudebních nástrojů, že Mark si naprosto krásně střihne jedno sólo a že Mike Stevens (šéf kapely) je génius a to, co on hraje na saxofon, se jen tak neslyší!!! (Nemluvě o tom, že má hodinky se symbolem TT! :D ) Přikročím ale k dalšímu vybranému kousku:

Beatles Medley - Moje dvě nejoblíbenější kapely v jednom čísle? Ano, prosííím!!!  Pro pořádek poznamenáme, že se TT přesunují na B-Stage téměř doprostřed mezi publikum. (To mívali na tour vždycky už v 90. letech a i v novodobé historii se té tradice drží. Je to způsob, jakým se snaží přiblížit divákům a nebýt tak odtažití jen někde daleko vepředu na podiu.)  Tahle pocta největší kapele všech dob bývala v jejich koncertním repertoáru velmi oblíbená.  I když je pravda, že názory se liší. Buď se vám to fakt líbí anebo fakt ne. Mají na sobě obleky inspirované Beatles :) a ten tanec... no nesmíte to brát tak vážně ;) Je to jen trochu legrace. A kdybyste nebyli největší fanoušci TT, s tímhle číslem si můžete hezky zazpívat, protože Beatles mají rádi višchni, že ano :) Takže, i když to není zcela vážné , je to pořád velmi dobře provedená pocta (jakože "tribute"). A navíc to tak zlehounka nastiňuje paralelu mezi dvěma mániemi britské populární hudby.

Pěkné je, že se velmi dobře podařilo udržet celou tu show vyváženou a že je tam poměrně dost momentů, kdy jsou na jevišti skutečně jen Take That. Jen oni čtyři a žádné efekty a kdoví co. Ty jsou tam teda taky, ale není jich příliš, aby se v tom ztratili. Je to pořád o nich. A takové jednoduché a intimní momenty blízko publiku, jako tady uprostřed na B-Stage, jsou z hlediska diváka úžasným zážitkem. Obzvlášť pro pěknou baladu jako je How Deep Is Your Love a nebo následující Love Ain't Here Anymore. A já neodolám a pustím vám i tuhle. Kdyby kvůli ničemu jinému, tak kvůli konci, protože... Ne, nad tím vážně zůstává rozum stát, co dokáže Gary Barlow se svým hlasem... K tomu nejde nic dodat. (Nelekejte se, že je to taky dlouhé, je tam na začátku trochu povídání a na konci dlouhá dohra;)

O Apache 2006 už bylo na těchto stránkách napsáno dost :) Ano, vzpomínáte  si dobře, to je to číslo, ve kterém symbolicky vykročili ze stínu, hranic a omezení boybandu a stali se sami sebou. Pak bylo na jevišti trochu ohně, trochu vody...

Určitě stojí za to něco říct o Could It Be Magic. Ani ne tak o písničce jako takové, k té se ještě někdy dostanu, ale spíš k tomu, jak si poradit s písní, kterou původně zpíval Robbie, když tam Robbie není. Z dokumentárních materiálů k tour vyplývá, že Rob (ať už z jakýchkoli důvodů) odmítl se té tour účastnit. Ale jednu věc pro ně přeci jen udělal. Natočil pomalé intro ke Could It be Magic. Ve chvíli, kdy se na jevišti objeví obrovský hologram Robbieho Williamse, dav šílí. Tipla bych, že většina očekává, že se objeví i živý. Ale neobjeví. Ještě na to není správný čas ;) Písnička potom pokračuje normálně ve čtyřech. A ve vodě. takové malé vodní hrátky, tam na jevišti :) Co říká Mark v rozhovoru: "S tou poslední tour (rozuměj v roce 95, po odchodu Robbieho) to bylo všechno tak náhlé, dělali jsme jako by tam nikdy nebyl. Ale teď jsme mu chtěli projevit uznání a myslím, že se nám to podařilo." Omlouvám se za kostrbatý překlad.

No a to by tak bylo... asi všechno... Chtělo by to nějak rozmně zabalit a zakončit, ale nic mě nenapadá :P Jenom to, že plán, aby show nevypadala trapně, ale byla vyspělejší, se jim na 100% povedl :)


Co náš čeká příště? Pokud se neobjeví nějaké zásadní aktuality, tak to teď zřejmě vypadá na pár těch "srovnávacích" článků... tak 2-3. A potom? Možná flashbacky bez srovnávání... Možná se pustím do práce na Beautiful World Tour... Zkrátka, nemusíte se bát, že by mi došly náměty k psaní. To ještě chvíli potrvá ;)

God save the Queen, God save Take That and God save all of you!

P.S. Exciting news! Na facebooku byla založena (dokonce ne mnou) skupina pro české a slovenské fanoušky Take That :) Už je nás celých 26!!! Pokud jste na fb a považujete se za fanouška TT, šup tam! Skupina se jmenuje "Take That Česko Slovensko".