„Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce, neboť beze mne nemůžete dělat nic.“ (Jan 15,5) /1

Představ si větev odlomenou od kmene. Nemá budoucnost, nemá žádnou šanci, neponese plody, uschne a bude spálena.
Představ si, jaká duchovní smrt očekává tebe jako křesťana, nezůstaneš-li spojený s Kristem. Je to hrozné pomyšlení! Znamená to, že tvůj život bude naprosto neplodný. I když se budeš od rána do večera pachtit a budeš si myslet, že jsi lidstvu užitečný, i když ti budou přátelé tleskat, tvůj pozemský majetek se rozroste a ty budeš přinášet i značné oběti, bude všechno mít smysl jen pro tebe a jen zde na zemi, ale ne pro Krista a pro věčnost. A právě na tom nejvíce záleží.

„Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce, neboť beze mne nemůžete dělat nic.“

Jak můžeš zůstávat v Kristu a Kristus v tobě? Jak můžeš být zelenou ratolestí, plnou života, která vyrůstá z kmene?
Především je třeba, abys věřil v Krista. Ale to nestačí. Víra musí mít konkrétní vliv na tvůj život. Musíš žít v souladu s touto vírou a Ježíšova slova uvádět do praxe.
Nesmíš proto opomíjet božské prostředky, které ti Kristus zanechal k tomu, abys s ním dosáhl jednoty nebo tuto jednotu obnovil, jestliže byla porušena.
Kristus neuvidí, že jsi v něm pevně zakotven, nebudeš-li usilovat o začlenění do svého církevního společenství, do své místní církve.

„Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce, neboť beze mne nemůžete dělat nic.“

„Kdo zůstává ve mně a já v něm.“
Vidíš, že Kristus hovoří nejen o tvé jednotě s ním, ale i o své jednotě s tebou? Jsi-li s ním sjednocen, Kristus je v tobě, je přítomen v hloubi tvého srdce. Díky tomu se mezi ním a tebou rodí vztah a probíhá rozhovor vzájemné lásky, spolupráce mezi Ježíšem a tebou, jeho učedníkem.
Důsledkem toho bude, že poneseš „mnoho ovoce“, právě tak jako zdravá větev spojená s kmenem plodí chutné hrozny.
Nést „mnoho ovoce“ znamená, že budeš obdařen pravou apoštolskou plodností, to je schopností otevírat mnoha lidem srdce pro jedinečná, převratná Kristova slova. Budeš s to dávat lidem sílu se jimi řídit. Nést „mnoho ovoce“ dále znamená, že dáš podnět ke vzniku, nebo sám vybuduješ malá či velká díla. Prostřednictvím darů, které ti Bůh dal, tak budeš pomáhat světu a jeho nejrůznějším potřebám.
„Mnoho ovoce“ představuje „mnoho“, nikoli „málo“. To může znamenat, že budeš lidstvu, které tě obklopuje, přinášet mnoho dobra a že je povedeš ke vzájemné lásce a společenství.

„Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce, neboť beze mne nemůžete dělat nic.“

„Mnoho ovoce“ však neznamená pouze duchovní a hmotné dobro pro druhé, ale i pro tebe.
I tvůj vnitřní růst a osobní posvěcení závisí na tvém spojení s Kristem.
Posvěcovat se. Možná, že se ti v současné uspěchané době bude zdát toto slovo něčím zastaralým, zbytečností nebo utopií.
Není tomu tak. Dnešní doba pomine a s ní i neúplné, mylné, nahodilé názory. Pravda zůstane. Před 2000 lety apoštol Pavel jasně řekl, že posvěcení je Boží vůlí pro všechny křesťany. Učitelka církve Terezie z Avily si byla jistá, že úplně každý - i obyčejný člověk - může dospět k nejvyšší kontemplaci. Druhý vatikánský koncil zdůraznil, že ke svatosti je povolán všechen Boží lid.
To jsou důvěryhodné zdroje.
Proto se snaž, abys ve svém životě také nasbíral „mnoho ovoce“ posvěcení. To se ti podaří jen tehdy, budeš-li sjednocen s Kristem.

„Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce, neboť beze mne nemůžete dělat nic.“

Všiml sis, že Ježíš nevyžaduje rovnou „plody“, ale že je vidí jako důsledek toho, že s ním „zůstáváme“ spojeni?
I ty se můžeš dopustit stejného omylu jako mnozí křesťané, kteří propadají aktivismu a práci pro dobro druhých, aniž by měli čas se zamyslet nad tím, jsou-li spojeni s Kristem a je-li s ním spojeno vše, co konají.
Domníváš se, že přinášíš plody, avšak mýlíš se. Nejsou to ty plody, které by v tobě a s tebou mohl přinášet Kristus.
Abychom nesli trvalé ovoce, které má božskou pečeť, je třeba zůstávat ve spojení s Kristem. Čím více budeš spojen s Kristem, tím více plodů budeš přinášet.
Sloveso „zůstávat“, které Ježíš používá, znamená nejen okamžiky, kdy přinášíme plody, ale trvalý stav plodnosti.
Znáš-li lidi, kteří takto žijí, víš, že se už i pouhým úsměvem, slovem, běžným každodenním chováním, postojem v nejrůznějších životních situacích dotýkají srdcí lidí, a to někdy tak silně, že lidé znovu naleznou Boha.
To platilo o světcích. Ale ani my nesmíme ztrácet odvahu. I obyčejní křesťané mohou přinášet plody.
Víš, že studentský svět je dnes zpravidla ovlivněný politikou, a poskytuje tak malý prostor těm, kteří by chtěli být lidstvu užiteční, ale jsou přitom vedeni jinými pohnutkami.
V Portugalsku Maria Do Socorro nastoupila po skončení gymnázia na univerzitu. Situace tam nebyla lehká. Mnozí spolužáci se přeli o různé ideologické názory a každý chtěl strhnout na svou stranu ještě nevyhraněné studenty.
Maria dobře znala svoji cestu, ačkoli nebylo snadné o ní hovořit. Chtěla následovat Ježíše a zůstat s ním spojená. Spolužáci, kteří o jejím smýšlení nic nevěděli, ji měli za člověka bez vlastních názorů. Někdy pocítila obavu z toho, jak se na ni budou dívat, a to zvláště tehdy, když šla do kostela. Nepřestala tam ale chodit, protože cítila, že musí zůstat s Ježíšem ve spojení.
Blížily se Vánoce a Maria si uvědomovala, že někteří ze spolužáků nemohou jet domů, protože bydlí příliš daleko. Navrhla tedy ostatním, aby společně připravili dárky pro ty, kteří nemohou odjet. K jejímu velkému překvapení s tím ihned všichni souhlasili.
Později, když se na univerzitě konaly studentské volby, zažila druhé velké překvapení. Právě ona byla zvolena zástupkyní ročníku. Ještě více však užasla, když slyšela, jak říkají: „Je logické, že jsi byla zvolena ty, protože jsi jediná, která přesně ví, co chce, a také jak toho může dosáhnout.“ Někteří se začali zajímat o její ideály a vyjádřili přání žít jako ona.
Byl to pěkný plod vytrvalosti Marie Do Socorro v jejím sjednocení s Ježíšem.

Chiara Lubichová

-------------------

1/  Slovo života na únor 1979. Vyšlo v publikaci „Essere la tua Parola. Chiara Lubich e cristiani di tutto il mondo“, sv. I, Řím 1980, str. 175 – 178.

 

Převzato z www.focolare.cz